4. neděle v cyklu B
Svatý
otec Benedikt XVI. na začátku své trilogie o Ježíši z Nazareta
odkazuje právě na následující úryvek z Páté knihy
Mojžíšovy: Bůh přislíbil těmito slovy příchod svého Syna,
jeho božství, přislíbil proroka – Božího Syna.
Mojžíš
řekl lidu:
"Hospodin, tvůj Bůh,
ti vzbudí proroka, jako jsem já, z tvého středu, z tvých bratrů,
toho budete poslouchat. To jsi právě žádal od Hospodina, svého
Boha, na Chorebu v den shromáždění, když jsi říkal: 'Nemohu už
slyšet hlas Hospodina, svého Boha, nemohu se už dívat na tento
veliký oheň, abych nezemřel.'
Hospodin mi
tehdy řekl: 'Správně mluví. Vzbudím jim proroka, jako jsi ty, ze
středu jejich bratrů a vložím svoje slova v jeho ústa a sdělí
jim vše, co mu poručím. Kdo by však neposlechl mých slov, která
bude mluvit ve jménu mém, toho poženu k zodpovědnosti. Prorok,
který by se opovážil mým jménem říkat, co jsem mu neporučil,
nebo který by mluvil ve jménu jiných bohů, takový prorok musí
zemřít!' "
Král David – žalmista vybízí k jásotu a sám jej prožívá. Varuje přitom před tvrdostí srdce, která uzavírá duši pro lásku i bližnímu a k Bohu
Kéž
byste dnes uposlechli jeho hlasu! Nezatvrzujte svá srdce!
Pojďme,
jásejme Hospodinu, oslavujme Skálu své spásy, předstupme před
něho s chvalozpěvy a písněmi mu zajásejme!
Pojďme,
padněme, klaňme se, poklekněme před svým tvůrcem, Hospodinem!
Neboť on je náš Bůh a my jsme lid, který pase, stádce vedené
jeho rukou.
Kéž byste dnes uposlechli jeho
hlasu: "Nezatvrzujte svá srdce jako v Meribě, jako tehdy v
Masse na poušti, kde mě dráždili vaši otcové, zkoušeli mě, ač
viděli mé činy."
„Nerušená
oddanost Pánu“ – a to je čistota srdce – se má projevovat
navenek: v zasvěcení i v manželství, jak píše svatý
Apoštol do Korinta:
Bratři!
Rád
bych, abyste byli bez starostí. Kdo nemá manželku, stará se o
věci Páně, jak by se líbil Pánu. Ale kdo je ženatý, stará se
o věci světské, jak by se líbil manželce, a je rozdělen. A žena
nevdaná a panna se stará o věci Páně, aby byla svatá na těle i
na duši. Ale když se provdá, stará se o věci světské, jak by
se líbila muži.
To však říkám ve
vašem zájmu, ne abych na vás hodil smyčku, ale abych vás vedl k
počestnosti a k nerušené oddanosti Pánu.
V mešní liturgii podle misálu Pavla VI. otevíráme v době po Epifanii Božího Syna – Ježíše z Nazareta v letošním druhém cyklu evangelium podle sepsání svatého Marka. Charakteristickou známkou tohoto evangelia, řekl Svatý otec Benedikt XVI. před několika lety při modlitbě Pozdravení andělského, je takzvané „mesiášské tajemství“, tedy skutečnost, že Ježíš prozatím nechce, aby se někdo mimo vymezený okruh učedníků dověděl o tom, že je Kristem, Synem Božím. Proto také opakovaně varuje jak apoštoly, tak nemocné, které uzdravuje, aby nevyjevovali nikomu jeho identitu.
Například úryvek z evangelia této neděle vypráví o člověku posedlém démonem, který náhle začne křičet: „Co je ti po nás, Ježíši Nazaretský! Přišel jsi nás zahubit“ Vím, kdo jsi: Svatý Boží!“ A Ježíš mu nařizuje: „Mlč a vyjdi z něho!“ A nato, jak poznamenává evangelista, zlý duch posedlým zalomcoval a s velkým křikem z něho vyšel. Ježíš nejenom vyhání démony z lidí, osvobozuje je z toho nejhoršího otroctví, ale samotným démonům brání, aby vyjevovali jeho identitu. A naléhá na toto „tajemství“, protože ve hře je zdar samotného jeho poslání, na němž závisí naše spása. Ví totiž, že pro osvobození lidstva z nadvlády hříchu, musí být obětován na kříži jako pravý velikonoční Beránek. Ďábel se jej však snaží odradit a svést na cestu lidské logiky mocného a úspěšného Mesiáše. Kříž Kristův bude zkázou démona, a proto Ježíš nepřestává učit své učedníky, že ke vstupu do jeho slávy musí mnoho trpět, být odmítnut, odsouzen a ukřižován, poněvadž utrpení je nedílnou součástí jeho poslání.
Ježíš na kříži trpí a umírá z lásky. Tímto způsobem zcela zřetelně dal smysl našemu utrpení, smysl, který mnozí muži i ženy všech dob pochopili, přijali a tak zakusili hluboký klid i v hořkosti tvrdých fyzických i duchovních zkoušek. Právě „síla života uprostřed utrpení“ je téma, které italští biskupové zvolili pro své každoroční Poselství ke Dni pro život. V hloubi se připojuji k jejich slovům, z nichž vyzařuje láska pastýřů vůči lidu, odvaha hlásat pravdu, odvaha říci jasně, že například euthanasie je falešné řešení dramatu utrpení, řešení, jež je nehodné člověka. Pravá odpověď totiž nemůže přivodit smrt, byť „sladkou“, ale má vydat svědectví lásce, která lidským způsobem pomáhá čelit bolesti i agónii. Buďme si jisti, že žádná slza jak trpícího, tak toho, kdo je mu nablízku, není před Bohem ztracena.
V
městě Kafarnau vstoupil Ježíš v sobotu do synagógy a učil.
Žasli nad jeho učením, protože je učil jako ten, kdo má moc, a
ne jako učitelé Zákona.
V jejich
synagóze byl právě člověk posedlý nečistým duchem. Začal
křičet: "Co je ti do nás, Ježíši Nazaretský! Přišel jsi
nás zahubit? Vím, kdo jsi: Svatý Boží!" Ale Ježíš mu to
přísně zakázal: "Mlč a vyjdi z něho! " Nečistý duch
posedlým zalomcoval a s velkým křikem z něho vyšel.
Všichni
užasli a ptali se jeden druhého: "Co je to? Nové učení - a
s takovou mocí! I nečistým duchům poroučí, a poslouchají ho!"
A pověst o něm se hned roznesla všude po celém galilejském
kraji.
(Z
promluvy Svatého otce Benedikta XVI. před Angelus Domini 1.února,
Náměstí svatého Petra 1. února AD MMIX:
https://www.radiovaticana.cz/clanek.php?id=10763)
O. Vladimír Mikulica
https://cz.sputniknews.com/svet/201801296676907-rusko-babicka-prekroceni-reka-chleba/
https://www.youtube.com/watch?v=jW5FgnKU14E
https://cz.sputniknews.com/svet/201801296678423-skladatel-grammy-pisen-putin/
MODLITBA PO SVATÉM PŘIJÍMÁNÍ
Kafarnaumská synagoga není kostel,
a proto v ní, Ježíši, mocí Božího Ducha pronášíš exorcismus:
je domem Tvého katechumenátu,
dnes farou či kaplí, posvátným prostorem bez Tebe v Nejsvětější svátosti,
nikoli místem, kde se dnes má slavit mše svatá věřících – Tvá oběť na kříži,
v němž právě jen věřící poznal a přijal Tvé vítězství nad satanem.
Nyní dáváš svou sílu do duše.
Proměňuješ ji tajemstvím kříže – Oběti,
kterou opět přinesls při transubstanciaci,
aby každý, kdo Tě přijal
opět plný moci přemáhat působení ducha zla v sobě a v bližních,
vstoupil do místa, na nějž jej voláš,
aby jako Ty v synagoze v Kafarnau řekl:
„Mlč!“ – tomu kdo haní své tělo i duši.
A „Vyjdi z něho!“ – tomu koho ovládla duchovní nemoc autismu.
Tak se stáváme nyní po svatém přijímání prvními z posledních.
Amen.
