pátek 18. ledna 2019

Svátek Panny Marie Matky jednoty všech křesťanů - Matky Unie všech Slovanů









V uplynulém týdnu jsme tímto svátkem, jejž slaví v katolické Církvi liturgicky jen Slované, zahájili spolu s celou Církví modlitbu za jednotu Církve. Příznačně tento týden začíná pro celou Církev svátkem Stolce svatého Petra, který se tradičně slaví 18. ledna.

Slované si přitom aktuálně mohou připomenout, že návrat k Ježíši Kristu, k jednotě s Ním v apoštolské katolické Církvi, je připraven fatimskou výzvou Panny Marie.
Ruský národ prožil krutou despocii cizinecké vlády, která zahájila, jak proklamovali papežové té doby „bezbožecký komunismus“.

Po sedmdesáti letech Rusko prožívá návrat ke křesťanství, podle slov z Fatimy, v nichž můžeme uslyšet současné Boží poselství; stává se příkladem a výzvou ke konverzi - (¨Zachraňte se z tohoto zvráceného pokolení“) - pro ostatní Slovany a pro národy světa, které se nechali nakazit kulturou smrti, jež živoří a dožívá na americkém a evropském „Západě“.



KOMENTÁŘ K NEDĚLNÍM TEXTŮM MŠE SVATÉ PAPEŽE BENEDIKTA XVI.




Podobně (jako čteme u svatého Augustina) přichází Pán vstříc každému z vás. Klepe na dveře vaší svobody a prosí, abyste ho přijali jako přítele. Chce vás učinit šťastnými, naplnit vás lidskostí a důstojností. Křesťanská víra znamená setkání s Kristem, živou Osobou, která dává životu nový rozměr, a tím rozhodující směr. A když se srdce mladého člověka otevře Božím plánům, není už nikterak namáhavé rozpoznat a následovat jeho hlas. Pán skutečně každého volá jménem a každému chce svěřit zvláštní poslání v Církvi a ve společnosti.“
(Svatý otec Benedikt XVI., úryvek promluvy k mládeži při mši svaté ve Staré Boleslavi 28. 9: 2009 AD)




Nejlepší svatební víno Ducha svatého





Rozvod je hrozný čin. Těžký hřích.
Dopouští se jej ten, kdo zapře přátelství s Ježíšem Kristem, které jako vzácný nesmrtelný dar přijal ve svatém křtu. - Přestane chodit do místa, kde se toto přátelství obnovuje a čerpá. Přestal chodil na mši svatou a ke svatým tajemstvím – svátostem.
Dopouští se jej ten, kdo se oddělí od toho, jejž na celý život ve svátosti manželství přijal před Církví; jeho prostřednictvím se zasvětil Ježíši Kristu.
Dopouští se jej ten, kdo se oddělí od Církve a přestane se setkávat s Ježíšem ve svátosti smíření a při mši svaté ve svátosti Nejsvětější.
Jediná cesta zpět je cesta pokání a obnovení vztahu k Ježíši \Kristu ve svátostech Církve, smíření, Nejsvětějším tajemství a v manželství, které takto hříšník porušil.


KATECHEZE - LITURGICKÁ MEŠNÍ ČTENÍ V MISÁLU PAPEŽE PAVLA VI.:


Ježíš na svatbě v Káni Galilejské dává pomoc a to až na poslední chvíli: nejlepší víno těm, kdo jej přijali jako přítele, těm, kdo se otevřeli ‘jeho plánům‘, těm, kdo se s Ním, živou Osobou, setkali. Těm dává pro jejich život ‚ nový rozměr a rozhodující směr‘.
Po prvním znamení - zázraku, jenž odhalil pramen jeho podivuhodné moci - dějiny spásy, v nichž On, Boží Syn je ústřední postavou, Spasitelem, čteme v dnešním evangeliu, že se spolu se svou Matkou, příbuznými a učedníky odebral do Kafarnaa. S novou rodinou, již spojovalo nejsilnější rodinné pouto: důvěra v Něj, v Ježíše Vykupitele. On je v centru této rodiny. Tato první rodina se vydává na cestu, na níž bude její důvěra v Ježíše zkoušena podobně, jako byl zkoušen sám Ježíš ve věrnosti plnění vůle svého Otce. Tak na osobě samotného Ježíše můžeme sledovat zkoušky této rodiny stupňované až k té nejhorší katastrofě, když Ježíš při kruté otrocké popravě umírá ve stavu lidské odloučenosti od Boha.
V Káni Galilejské mimoto Ježíš zanechal druhou rodinu, jak čteme v evangeliu o proměně vody ve víno, - rovněž své přátele, ty, kteří jej pozvali na svou svatbu. Na místo zasažené radostí z Boha, který v nesnázích pomáhá.
Nevíme, zda novomanželé tuto radost jako nejvzácnější víno uchovali až do dne svého povolání na věčnost. Nevíme, zda ve chvíli smrti byla jejich duše v tomto stavu niterné lásky k Božímu Synu. Jejich život byl jistě zasažen poznáním Lásky, jež je učí více a více milovat; svatbou s Ježíšem byli připraveni umírat v onom „naprostém tichu, do nějž zní jen slabý zpěv a modlitby.“


Milí mladí přátelé, buďte si vědomi, že křest z vás udělal Boží děti a údy jeho těla, to jest Církve. Ježíš vás neustále zve, abyste byli jeho učedníky a svědky. Mnoho z vás volá k manželství a příprava na tuto svátost znamená skutečné putování za povoláním. Zkoumejte tedy vážně Boží volání, abyste založili křesťanskou rodinu, a vaše mládí ať je obdobím, kdy budete zodpovědně formovat svou budoucnost. Společnost potřebuje křesťanské rodiny, svaté rodiny!“
(Svatý otec Benedikt XVI., úryvek promluvy k mládeži při mši svaté ve Staré Boleslavi 28. 9. AD MMIX)



2. neděle po slavnosti Zjevení Páně


Čtení z knihy proroka Izaiáše. 
    Kvůli Siónu neumlknu, kvůli Jeruzalému neutichnu, dokud jeho právo nevzejde jak světlo, dokud se jeho spása nerozhoří jak pochodeň. Tu národy uvidí tvé právo a všichni králové tvou slávu. Obdaří tě novým jménem, které určí Hospodinova ústa. 
    Budeš nádhernou korunou v Hospodinově ruce, královskou čelenkou v dlani svého Boha. 
    Nebudeš se již nazývat "Opuštěná" a tvá zem "Osamělá". Tvým jménem bude "Mé zalíbení je v ní" a jméno tvé země "V manželství daná", neboť si v tobě zalíbil Hospodin a tvá země dostane muže. 
    Jako se jinoch snoubí s pannou, tak se s tebou zasnoubí tvoji synové. Jako se raduje z nevěsty ženich, tak se tvůj Bůh potěší z tebe.


Žl 96 (95)
Vypravujte mezi všemi národy o Hospodinových divech. 

Zpívejte Hospodinu píseň novou, zpívejte Hospodinu, všechny země! Zpívejte Hospodinu, velebte jeho jméno! 

Rozhlašujte den po dni jeho spásu! Vypravujte mezi pohany o jeho slávě, mezi všemi národy o jeho divech. 

Vzdejte Hospodinu, rodiny národů, vzdejte Hospodinu slávu a moc, vzdejte Hospodinu slávu, hodnou jeho jména. 

V posvátném rouchu klaňte se Hospodinu! Třeste se před ním, všechny země! Hlásejte mezi pohany: Hospodin kraluje, národy řídí podle práva. 



Čtení z prvního listu svatého apoštola Pavla Koniťanům. 
    Dary jsou sice rozmanité, ale je pouze jeden Duch. A jsou rozličné služby, ale je pouze jeden Pán. A jsou různé mimořádné síly, ale je pouze jeden Bůh. On to všechno ve všech působí. 
    Ty projevy Ducha však jsou dány každému k tomu, aby mohl být užitečný. Jednomu totiž Duch dává dar moudrosti, jinému zase tentýž Duch poskytuje poznání, jinému se opět dostává od téhož Ducha víry, jiný zase má od téhož Ducha dar uzdravovat, jiný konat zázračné skutky, jiný promlouvat pod vlivem vnuknutí, jinému zase je dáno, aby dovedl rozeznávat, jakým duchem se co nese, jiný může mluvit rozličnými (neznámými) jazyky a jiný zase má dar, aby uměl vykládat, co tím jazykem bylo řečeno. 
    To všechno působí jeden a týž Duch. On vhodně přiděluje každému zvlášť, jak chce. 


Slova svatého evangelia podle Jana. 
    Byla svatba v galilejské Káně a byla tam Ježíšova matka. Na tu svatbu byl pozván také Ježíš a jeho učedníci. 
    Došlo víno, a proto řekla matka Ježíšovi: "Už nemají víno." Ježíš jí odpověděl: "Co mi chceš, ženo? Ještě nepřišla má hodina." jeho matka řekla služebníkům: "Udělejte všechno, co vám řekne." 
    Stálo tam šest kamenných džbánů na vodu, určených k očišťování předepsanému u židů, a každý džbán byl na dvě až tři vědra. Ježíš řekl služebníkům: "Naplňte džbány vodou!" Naplnili je až po okraj. A nařídil jim: "Teď naberte a doneste správci svatby!" 
    Donesli, a jakmile správce svatby okusil vodu proměněnou ve víno - nevěděl, odkud je, ale služebníci, kteří načerpali vodu, to věděli - zavolal si ženicha a řekl mu: "Každý člověk předkládá nejdříve dobré víno, a teprve až se hosté podnapijí, víno horší; ale ty jsi uchoval dobré víno až do této chvíle." 
    To byl v galilejské Káně počátek znamení, která Ježíš učinil; tím zjevil svou slávu, a jeho učedníci v něj uvěřili. Potom se odebral se svou matkou, se svými příbuznými a učedníky do Kafarnaa a zdrželi se tam jen několik dní. 










SVATÁ LITURGIE V RITU ANTIQUIOR:


Druhá neděle po Epifanii svými texty odkazuje na třetí den Tridua Zjevení Páně:

V Epištole do Římě svatý Pavel vypočítává některé služby v Církvi a zdůrazňuje, že dům, kde se modlíme, je chrámem Otcovým, kde poznáváme Ježíše v charismatech Ducha: vede ke službě pro Církev a nikoli pro “společenství”.

Evangelium popisuje první znamení stvrzující, že Ježíš je Boží Syn: proměnu vody ve víno na svatbě v Káni Galilejské. Ježíš ze svatební síně připravuje prostor a čas pro chrámy mešní oběti mše svaté.


O. Vladimír



MODLITBA PO SVATÉM PŘIJÍMÁNÍ



Ježíši, dárce pravé svobody,
voláš mladé lidi,
aby se podíleli na formování budoucnosti Tvé Církve v naší zemi
svobodným následováním Tebe a Tvé dnešní kafarnaumské rodiny,
již vedeš pod svůj kříž na Golgotě a do zahrady hrobu Tvého zmrtvýchvstání.
Těm, které voláš do svátosti manželství,
nabízíš vodu proměněnou ve víno:
Tvůj plán s jejich budoucností,
jež je jako ono nejlepší víno naplní radostí, silou a sounáležitostí s Tebou,
zmírajícím v hrozných podmínkách a Vzkříšeným,
je povede ve všech životních zkouškách,
takže pro jejich svatý manželský život
se slabý zpěv a modlitby promění v jásot,
v odměnu těch, kdo Lásce zasvětili svůj pozemský život.
Amen.

sobota 12. ledna 2019

Svátek Křtu Páně






KOMENTÁŘ K NEDĚLNÍM TEXTŮM MŠE SVATÉ PAPEŽE BENEDIKTA XVI.





Na dnešní den připadá svátek Křtu Páně, kterým se končí období Vánoc. Liturgie nám předkládá vyprávění o Ježíšově křtu v Jordánu v redakci svatého Lukáše. Evangelista podává, jak po té, co byl Ježíš pokřtěn, spolu s mnoha jinými, které přilákalo kázání Předchůdce Páně, otevřelo se nebe a v podobě holubice na Něho sestoupil Duch Svatý. V té chvíli zazněl shůry hlas: "Ty jsi můj milovaný Syn, v tobě mám zalíbení".

Ježíšův křest v Jordánu je zmiňován a v různé míře zdůrazňován všemi evangelisty. Byl totiž součástí apoštolského kázání a představoval výchozí bod celého rozpětí faktů a slov, o nichž Apoštolé měli vydávat svědectví. (Ve Skutcích apoštolů čteme: "Apoštolové se takto modlili nad Josefem Barsabášem a nad Matějem: "...Ukaž Pane, kterého sis vyvolil, aby přijal místo v této apoštolské službě". A na jiném místě: "Petr se ujal slova a promluvil: "Bůh Izraelitům poslal své slovo, když dal hlásat radostnou zvěst, že nastává pokoj skrze Ježíše Krista.")

Apoštolské společenství pokládalo událost křtu Ježíšova za velice důležitou nejen proto, že za těchto okolností došlo poprvé v dějinách k vyjevení trinitárního tajemství způsobem jasným a úplným, ale také proto, že se touto událostí začalo Ježíšovo veřejné působení na jeho cestách Palestinou.

Ježíšův křest v Jordánu je předzvěstí jeho krvavého křtu na kříži, a je také symbolem veškerého svátostného působení, kterým bude Vykupitel uskutečňovat spásu lidstva. To je také důvodem, proč patristická tradice věnovala velkou pozornost tomuto svátku, který je nejstarším po Velikonocích. "Ve křtu Kristově - zpívá dnešní liturgie - je posvěcen svět, hříchy jsou odpuštěny; a z vody a z Ducha se stáváme novým stvořením".








(Z promluvy Svatého otce Benedikta XVI. před Angelus Domini na svátek Křtu Páně, náměstí svatého Petra, 7. ledna AD MMVII;
Antifona k Benedictus, ranní chvály)








Svatopetrské kázání o křtu 




Papež Benedikt XVI. zmiňuje v komentáři k dnešnímu úryvku evangelia, že křest našeho Spasitele a náš křest spolu těsně souvisejí:
Nebesa, která se otevřela podle svědectví evangelisty nad řekou Jordánem, ukazují otevřenou cestu ke spáse, cestu do nebe. Ježíš nám ji otevírá tím, že se v Betlémě narodil jako Spasitel a Boží Syn.
Na tuto cestu vstupujeme v obřadu mysteria znovuzrození, ve svatém křtu – ponoření do posvátné vody a v pomazání od Ducha Svatého.
Stáváme se v tu chvíli součástí mystického těla Ježíše Krista: Církve v nebi, na zemi i v očistci.
Zároveň při tomto ritu s Ježíšem, naším Přítelem a Pánem, mysticky umíráme, vstáváme s Ním z mrtvých a oblékáme Jej, vzkříšeného, v oslaveném těle.
Přijetí mysteria na nás klade neodvolatelný závazek: Naslouchat Ježíšovi, věřit v Něj, rozumět Mu tak, že Jej následujeme, „vpouštíme“ (immitamur Jesum) Jej do své duše a těla, a tak se naše chtění, city a poznání očištěné Duchem Božím, ubírají cestou nebeské harmonie: plníme ve svém pozemském životě více Jeho vůli než svou – naplňuje nás ovoce přijetí svatého křtu - ona nevýslovná radost, již zakusili Tři mudrcové od Východu, když dovršili první část své pozemské pouti podle Boží vůle a setkali se s živým Ježíšem v betlémském domě.




KATECHEZE - LITURGICKÁ MEŠNÍ ČTENÍ V MISÁLU PAPEŽE PAVLA VI.:


Ve svém prvním kázání o Letnicích, jak jej čteme ve Skutcích apoštolů, oslovuje svatý Petr Židy a všechny obyvatele Jeruzaléma. O těchto slavnostech se ve městě na pouť sešli zbožní židé, jak je označuje svatý Lukáš, ze všech různých částí Středomoří, i proselyté k judaismu. Kníže apoštolů kromě nich ovšem oslovuje i ty, kdo nebyli v tomto městě židovského původu či vyznání. Oslovuje všechny – mezi nimi i Řeky a Římany. Oslovuje spolu s vojáky a státními říšskými úředníky i Piláta...

A svatý Lukáš je tlumočením slov prvního kázání Církve zve znovu k Jordánu, o němž psal, když popisoval tajemství epifanie Nejsvětější Trojice ve chvíli Ježíšova křtu v této řece.
K trojí cestě, k třem stupňům na ní, vybízí posluchače, z nichž se vzápětí dává asi tři tisíce mužů pokřtít:


    - Zachraňte se z tohoto zvráceného pokolení!
    - Dejte se ponořit ve jméno Ježíše Krista, aby vám byly odpuštěny hříchy!
    - Jako dar přijmete Pomazání od Svatého!



Čtení z knihy proroka Izaiáše
    Těšte, těšte můj národ – praví váš Bůh. Mluvte k srdci Jeruzaléma, volejte k němu, neboť je skončena jeho robota, odčiněna jeho vina, vzal totiž z Hospodinovy ruky dvojnásob za všechny své hříchy. Hlas volá: “Na stepi připravte Hospodinovi cestu, v pustině urovnejte stezku našemu Bohu! Každé údolí ať se zvýší a každá hora a pahorek ať se sníží! Co je kopcovité, ať je nížinou, co je hrbolaté, ať je rovinou! Zjeví se Hospodinova velebnost; každé tělo uzří jeho spásu. Hospodinova ústa to řekla.” 
    Vystup na vysokou horu, Sióne, který hlásáš radostnou zvěst, mocně pozvedni svůj hlas, Jeruzaléme, který hlásáš radostnou zvěst! Neboj se, nahlas řekni judským městům: “Hle, váš Bůh! Hle, Pán, Hospodin, přichází v síle, jeho rámě mu dává vládu. Hle, u sebe má svou mzdu, před sebou má svůj zisk. Jako pastýř pase své stádo, svým ramenem je shromažďuje, ve svém klínu beránky nese, ovce s mláďaty pomalu vede.”

Žalm Veleb, duše má, Hospodina! 
Hospodine, můj Bože, jsi nadmíru velký! Velebností a vznešeností ses oděl, světlem se halíš jako pláštěm. Napjals nebesa jako stanovou plachtu, nad vodami jsi zbudoval své síně. 
Z mraků si děláš svůj vůz, kráčíš na perutích větru. Větry si volíš za své posly, za své služebníky plameny ohně. 
Jak četná jsou tvá díla, Hospodine! Všechno jsi moudře učinil, země je plná tvého tvorstva. Zde oře mohutné a široširé, v něm nespočetné hemžení živočichů drobných i velkých. 
Všichni čekají od tebe, že jim dáš obživu v pravý čas. Ty jim dáváš, a oni sbírají, otvíráš ruku, a sytí se dobrými dary. 
Děsí se, když skryješ svou tvář, hynou, když vezmeš jim život, a vracejí se do svého prachu. Když sešleš svého ducha, jsou stvořeni, a obnovuješ tvář země. 

Čtení z listu svatého apoštola Pavla Titovi
    Projevila se Boží dobrota, která přináší spásu všem lidem. Vede nás k tomu, abychom se odřekli bezbožného života a světských žádostí a žili v tomto nynějším věku rozvážně, spravedlivě a zbožně a přitom očekávali v blažené naději slavný příchod našeho velikého Boha a spasitele Krista Ježíše. On vydal sám sebe za nás, vykoupil nás z každé špatnosti a očistil si nás, abychom byli jeho vlastním lidem, horlivým v konání dobrých skutků. 
    Projevila se dobrota Boha, našeho spasitele, a jeho láska k lidem; ne snad proto, že my jsme vykonali něco dobrého, ale ze svého milosrdenství nás spasil v koupeli znovuzrození a obnovení Duchem svatým. Toho na nás vylil v hojnosti skrze našeho spasitele Ježíše Krista, abychom – ospravedlněni jeho milostí – dostali jako dědictví vytoužený věčný život. 
 

Slova svatého evangelia podle Lukáše
   Lid byl plný očekávání a všichni uvažovali o tom, zdali Jan není Mesiášem. Jan jim všem na to říkal: „Já vás křtím vodou. Přichází však mocnější než já; jemu nejsem hoden ani rozvázat řemínek u opánků. On vás bude křtít Duchem svatým a ohněm.“ 
   Když se všechen lid dával pokřtít a když byl pokřtěn i Ježíš a modlil se, otevřelo se nebe, Duch svatý sestoupil na něj v tělesné podobě jako holubice a z nebe se ozval hlas: „Ty jsi můj milovaný Syn, v tobě mám zalíbení.“ 







SVATÁ LITURGIE V RITU ANTIQUIOR:

Dnes se v pokoncilní liturgii připomíná křest Ježíše Krista v řece Jordánu.
V prvokřesťanských dobách byl tomuto svátku, vyhrazen druhý den tridua Epifanie.

Před sto dvaceti lety byl zaveden na neděli v oktávu Epifanie svátek Svaté Rodiny.
Čteme Epištolu Kolosanům o posvátnosti manželství a rodiny, Evangelium posvátnost rodiny povyšuje slovy svědectví dvanáctiletého Ježíše poté, co jej svatý Josefa a Panna Maria nalezli v jeruzalémském chrámě: “Což jste nevěděli že musím být v domě svého Otce?” ptá se Ježíš svého pěstouna svatého Josefa a Matky Boží Panny Marie.
A vrací se s nimi do domu nazaretského...

Ve starších misálech, vydaných před zmíněnou dobou, nacházíme texty Infra Octavam Epiphanie, ohlasy na druhý den posvátného tridua. Epištola ze závěru proroctví svatého Izaiáše: “Povstaň, rozsviť se , Jeruzaléme,“... a předpověď o příchodu mudrců od Východu.
Evangelium podle sepsání svatého Jana je jeho svědectvím o viditelném sestoupení Ducha Svatého na Ježíše, když Jej křtil v Jordánu.


Druhá neděle po Epifanii svými texty odkazuje na třetí den Tridua Zjevení Páně:

Epištole do Římě svatý Pavel vypočítává některé služby v Církvi a zdůrazňuje, že dům, kde se modlíme, je chrámem Otcovým, kde poznáváme Ježíše v charismatech Ducha: vede ke službě pro Církev a nikoli pro “společenství”.



Evangelium popisuje první znamení stvrzující, že Ježíš je Boží Syn: proměnu vody ve víno na svatbě v Káni Galilejské. Ježíš ze svatební síně připravuje prostor a čas pro chrámy mešní oběti mše svaté.
O. Vladimír






MODLITBA PO SVATÉM PŘIJÍMÁNÍ



Chvíle Tvého ponoření do řeky Jordánu
předznamenává ponoření do smrti při Tvém ukřižování,
Ježíši, Duchem Svatým Pomazaný, Kriste.
V obou těchto chvílích své pozemské vykupitelské pouti
se modlíš
a Duch Svatý se při Tvé křestní modlitbě
ukazuje v tělesné podobě holubice:
vody potopy za času Noeho
se stýkají jejím prostřednictvím s nebem až do této chvíle:
nyní zní z nebe Otcův hlas:
Svědčí o Tobě,
svědčí o své lásce k Tobě,
svědčí o Duchu Svatém,
o Duchu Boží lásky,
která Tebe přede všemi věky zplodila
a nás dnes proměňuje
ke Tvé slávě:
v této svaté chvíli jsme ponořování do Tvého Ducha,
jsme nositeli pomazání,
nositeli Tebe: křesťany.
Amen.



sobota 5. ledna 2019

Slavnost Zjevení Páně









KOMENTÁŘ K NEDĚLNÍM TEXTŮM MŠE SVATÉ PODLE MYŠLENEK PAPEŽE BENEDIKTA XVI.




Mudrci si mohli říci: zvládneme to sami, nepotřebujeme nikoho, aby se tak - podle naší dnešní mentality - vyhnuli každému "směšování" vědy a Božího Slova. Mudrci naopak naslouchali proroctvím a přijali je. A jakmile se vydali na cestu k Betlému, opět spatřili hvězdu jakoby na potvrzení dokonalé harmonie mezi lidským hledáním a božskou pravdou, harmonie, která naplnila radostí jejich srdce autentických mudrců. "Jakmile uviděli hvězdu, zaradovali se nevýslovnou radostí." Vrcholem cesty jejich hledání bylo, když se ocitli před "dítětem a jeho matkou Marií". Evangelium praví, že "padli na zem a klaněli se mu". Mohli by být zklamáni, ba dokonce pohoršeni. Avšak jakožto velcí mudrci byli otevřeni pro tajemství, které se zjevuje překvapivým způsobem. Svými symbolickými dary dokázali, že v Ježíši uznávají krále a Božího Syna.

(Z promluvy Svatého otce Benedikta XVI. před Angelus Domini, náměstí svatého Petra , 6. ledna AD MMX;https://www.radiovaticana.cz/clanek.php?id=12265)





SVATÁ LITURGIE V RITU ANTIQUIOR:

Dnešním večerem začíná noční bdění. Na jeho počátku světí biskup či kněz podle tradičního Rituálu zvláštním obřadem vodu. Přípravnou modlitbou k požehnání zasahuje do přirozenosti vody ("Exorcizo te, creatura aquae."), zbavuje ji démonů, očišťuje, připravuje k posvěcení a požehnání.

Zaznívají njeprve žalmové písně (officium), pak Církev vzývá světce, jednotlivě i s jejich "doprovodem" (comitatus), tedy se všemi, kdo do jednotlivých kategorií svatosti náležejí (mučedníci, pastýři, vyznavači, panny, spolu s těmi, kdo jsou či nejsou kanonizováni a patří do jejich "nebeského kůru").

Na samotné požehnání vody, doprovázené exorcismy, připravuje Boží slovo: čtení z knihy Numerí, které přenáší recitací či zpěvem podjáhen nebo akolyta, zpěv, slova Ježíšova z následujícího evangelia, zpěv s aleluja o Božím hlasu nad vodami a evangelium podle sepsání svatého Jana, v němž Ježíš volá v den slavnosti, aby všichni – a jsou přítomni i pohané a proselyté – přišli a čerpali z pramene svatého srdce.

Po požehnání vody žehná celebrant kadidlo a křídu.

Při mši svaté v den slavnosti se čte z proroctví evangelisty Starého zákona:

 Králové z Tharsu a ostrovů budou obětovat dary, dary přinesou králové z Arábie a Sáby, všichni králové země se mu budou klanět a sloužit.

Tharsos, Taršíš, se nachází na západě dnešního Španělska, ostrovy jsou západní – vzhledem k poloze Svaté země – obydlená území ve Středozemním moři, kam se vydávali mořeplavci, obchodníci a misionáři a odkud také přijížděli do Svaté země. Zlomový příjezd byla letniční pouť po zmrtvýchvstání Ježíše Krista v Jeruzalémě, kdy se začalo plnit slovo proroka Izaiáše o slávě Jeruzaléma ze závěru jeho knihy.

Dary z Arábie jsou naopak dary z východu, přinesené do Svaté země arabskými obyvateli Saudské pouště a ostatních "arab", pouští, z míst, která jsou u proroka jmenována: z Midjanu, z Efy, ze Sáby (jižní Arábie), Kedaru, Nabajotu (sever Saudské Arábie).

Splnilo se – slovem o příchodu národů ze Západu a Východu slovo našeho Spasitele Ježíše, že přijdou ze světových stran pohané a sednou na knížecích stolcích dvanácti Jakubových kmenů.

Seslání Ducha Svatého o Letnicích v Jeruzalémě je klíčem k pochopení apoteózy Jeruzaléma, kterou podává v oněch závěrečných kapitolách svatý Izaiáše. Jiné – paklíče - vedou k antisemitismu a k sionismu při výkladu této posvátné prorocké knihy.

Evangelium prvního ze tří dní slavnosti Epifanie našeho Pána Ježíše Krista popisuje první stupeň naplnění slov proroka Izaiáše, předstupeň Letnic Otce a Ježíše, Syna Božího.
Od Východu přicházejí tři mágové. Reprezentují pohanství, "arabskou kulturu" a ostatní kultury Východu spolu s jejich vírou v jediného Boha organicky spojenou s jejich vědeckým poznáváním Boha a světa – "vznešenou astrologii".

Trojjediný Bůh si používá modlářské náboženství a vědu, aby přiváděl všechny národy k poznání svého narozeného Syna v Betlémě, k úctě vůči Němu a k víře, že On je židovským Mesiášem poslaným pro osvobození všech národů z temnoty, v níž jako zlý král Herodes všichni spočívají.

LITURGICKÁ MEŠNÍ ČTENÍ V MISÁLU PAPEŽE PAVLA VI.:

Národy budou kráčet v tvém světle a králové v tvé vycházející záři...všichni ze Sáby, přinesou zlato a kadidlo, rozhlásí Hospodinovu slávu. 

Čtení z knihy proroka Izaiáše



Bože, svěř králi svou pravomoc, svou spravedlnost královskému synu. Ať vládne tvému lidu spravedlivě, nestranně tvým ubohým. 

Žalm Bože, svěř králi

Bratři!
    Slyšeli jste, že Bůh mě pověřil pracovat pro vás na díle milosti. Ve zjevení mi totiž bylo oznámeno to tajemství
Čtení z listu svatého apoštola Pavla Efesanům


Vstoupili do domu a spatřili dítě s jeho matkou Marií, padli na zem a klaněli se mu. Otevřeli své pokladnice a obětovali mu dary: zlato, kadidlo a myrhu. 


Slova svatého evangelia podle Matouše






;
Otec Vladimír Mikulica



MODLITBA PO SVATÉM PŘIJÍMÁNÍ


Tvá slova dnešní liturgie,
Ježíši nechávající si vzdát poctu od pohanů,
vyslovují prorockým činem jako činíval svatý Ezechiel
proroctví o Tvém Božím původu a božské přirozenosti:
Arabové, pohané a astrologové prorokují!
- "Jsi Boží Syn!"
Podávají proroctví o Tvé oběti na kříž za ně
a za židovské pastýře a lid;
dar kadidla svědčí o vůni "přidané" k oběti
- lidská liturgie naznačuje, že se skutečně stává božskou:
zabitý obětní beránek vydává líbeznou vůni vzkříšení,
které se naplnilo třetího dne po Tvé smrti na kříži;
proroctví o plnosti Tvé oběti:
ženy z Tvé rodící se Církve
jako oni tři dárci z Východu
přinášejí o nedělním jitru Tvého zmrtvýchvstání
vonné balzámy, "myrhu" jako dar na Tvé mrtvé tělo
ve chvíli, kdy je již Duchem Božím vzkříšeno.

Amen.




Svátek Panny Marie Matky jednoty všech křesťanů - Matky Unie všech Slovanů

V uplynulém týdnu jsme tímto svátkem, jejž slaví v katolické Církvi liturgicky jen Slované,  zahájili spolu s celou Církví m...