Měsíc
listopad je zasvěcen slovům a skutkům, které se týkají
zemřelých: Nejprve těch, kdo jsou v nebi - svatých. Proto je
tento měsíc otevírán první den liturgickou slavností všech
svatých.
A
pak druhý den – v síle, kterou svými slovy, prosbami k Ježíši
Kristu a k jeho společenství svatých v nebi a svými skutky,
kterými je vyhrazení si času, místa a zaujetí postoje modlitby k
těmto prosbám... – druhý den můžeme, to co jsme duchovně
načerpali, rovněž v prosbách, dávat v přímluvách za zemřelé,
kteří jsou dosud očišťováni: vyprošovat jim osvobození z
očistcových muk.
Tyto
prosby – ať přijímající či dávající – jsou živým
slovem. Vyprošujeme si Ducha Svatého, On v nás při modlitbě k
našemu Pánu Ježíši a společenství jeho přátel v nebi začíná
působit, když prosíme, aby nás mocí, jíž Ježíš, Vykupitel
člověka a lidstva vstal z mrtvých, naplnil.
Mrtvé
slovo jsou “modlitby”, při nichž nejsme otevřeni Duchu
Svatému, nemůžeme Jej plně nebo vůbec přijmout a posloužit v
přímluvě buď své
duši nebo těm,
kteří nás o zprostředkování pomoci v Duchu Svatém
prostřednictvím Ježíše Krista od Boha Otce prosí.
Počátek
měsíce prosince, jeho první den, lépe řečeno již v předvečer,
začal nový liturgický rok. Od modliteb za duše v očistci jsme
vedeni k touze po nebi, po spáse, po niterném setkání s
Trojjediným Bohem v Ježíši Kristu.
K
tomu je třeba přijímat Ducha Otce a Syna: prosti, abychom v
přípravě na příchod Boha do našeho srdce svou duši každý
den více a více Jemu otevírali: živými slovy, živými skutky.
Jen On – Duch Svatý může dát všem našim myšlenkám, slovům
a skutkům, které jinak vedou ke smrti, život: Našim dobrým
skutkům, sebezáporu, oběti pro Ježíše a pro Jeho Církev, k
postu, k slyšení toho, co nám říká, k Božímu slovu k a
modlitbě.
O. Vladimír Mikulica
