Epifanie Ježíše Krista pokorným ve svatodušní Církvi
"Hledejte
Hospodina, všichni pokorní v zemi, kteří jednáte podle jeho
výroku," začíná úryvek z knihy proroka Sofoniáše o dnešní
nedělní posvátné liturgii. Pokornými
v zemi chaldejské byli podle Tradice mudrci, kteří se přišli do
Betléma poklonit narozenému Ježíškovi. Jednali
podle výroku Stvořitele, Logu a Ducha svatého, jímž bylo
podivuhodné výjimečné znamení patrně přesahující
očekávatelný pohyb hvězd v oné době: hvězda
na Východě. Ona
"sestoupila z nebe", aby se nakonec zastavila nad místem,
kde se jejich a náš Spasitel narodil. Nadto jednali mágové podle
vnuknutí Trojjediného, když k svatým jeslím položili tři dary
– Boží, a jejich implicitní, vyznání víry, že náš Pán
bude králem, knězem a prorokem, který sám třikrát pronese před
učedníky proroctví o svém ukřižování a zmrtvýchvstání.
Proroctví, které se v neděli všech nedělí před dvěma tisíci
lety naplnilo.
Vzápětí,
když Výchoďané neposlechli hlas satana, výzvu Heroda Velikého,
naplnili další ze slov svatého Sofoniáše:
Hledejte
spravedlnost, hledejte pokoru,
snad
se skryjete v den Hospodinova hněvu.
A následující prorokova slova mluví o pohanokřesťanch, vzcházejících díky cestě víry z Východu "tří" pohanů, uprostřed prvotní židokřesťanské jeruzalémské, césarejské a antiochejské církevní obce:
Zanechám uprostřed tebe lid pokorný, chudý, ty, kteří hledají útočiště v Hospodinově jménu.
Slova o "svatém zbytku" odkazují jak na židokřesťany, tak mysticky na všechny křesťany, kteří zůstanou věrní apoštolské katolické Církvi – i uprostřed ní samé, kdykoli a v každé chvíli, kdy se v dějinách vyskytnou nehodní – nevěřící a podle svatého křtu nežijící - papežové, biskupové, kněží a "věřící".
Kdo
zbudou z Izraele,
už
nebudou konat nepravost, nebudou lhát,
v
jejich ústech se už nenajde podvodný jazyk. Když se budou pást a
odpočívat, nikdo je nebude děsit.
Král
David předjímá žalmem, který navazuje na starozákonní úryvek,
první slovo Ježíšova prvotního Kázání na hoře:
"Blahoslavení...":
Hospodin
zachovává věrnost navěky, zjednává právo utlačeným, dává
chléb lačným. Hospodin vysvobozuje vězně.
Hospodin
otvírá oči slepým, Hospodin napřimuje sklíčené, Hospodin
miluje spravedlivé, Hospodin chrání přistěhovalce.
Hospodin
podporuje sirotka a vdovu, ale mate cestu bezbožníků. Hospodin
bude vládnout na věky, tvůj Bůh, Sióne, po všechna pokolení.
Blahoslavení, kdo odpovědí na milost Hospodáře našich nesmrtelných duší, nabídnutou na Hoře blahoslavenství...
-
...Blahoslavení chudí v
duchu, neboť jejich je nebeské království.
Svatý
Apoštol národů navazuje na téma evangelia o epifanii čtveřici
apoštolů u Genezaretského jezera z minulé neděle, když píše v
prvním listu Korinťanům.o
povolání ke znovuzrození z vody a z Ducha svatého. Z oné
čtveřice a dalších apoštolů a učedníků rozvíjí pohled na
epifanii Ježíše při vokaci na všechny "chudé v
duchu".
Jen se
podívejte, bratři, komu se u vás dostalo povolání! Není tu
mnoho moudrých podle lidských měřítek, ani mnoho mocných, ani
mnoho urozených.
A
přece: ty, které svět pokládá za pošetilé, vyvolil si Bůh,
aby zahanbil moudré, a ty, kteří jsou ve světě bezmocní,
vyvolil si Bůh, aby zahanbil mocné, a ty, které svět má za
neurozené a méněcenné, dokonce i ty, kteří nejsou vůbec nic,
vyvolil si Bůh, aby zlomil moc těch, kteří jsou "něco",
aby se žádný smrtelník nemohl před Bohem vynášet.
A od
něho pochází to, že jste spojeni s Kristem Ježíšem. Jeho nám
Bůh poslal jako dárce; moudrosti, spravedlnosti, posvěcení a
vykoupení. Tak se splnilo, co je v Písmě: 'Kdo se chlubí, ať se
chlubí v Pánu.'
Učedníci a ti, kdo už jsou na cestě "chudoby v duchu", ti, kdo opustili svůj volný čas, práci, své "hodnoty", ti jsou schopni stejně jako čtveřice prvotních apoštolů "opustit své sítě" odejít ze svých domovů, vystoupit s Ježíšem na Horu, přistoupit k Němu a uslyšet Jej – a ti, kdo přijmou "chudobu v duchu" i uvidět tvář - Božího Syna milovaného Otcem: stávat se a stát se blahoslavenými.
O této čtvrté neděli po Zjevení Páně je Epifanie našeho Spasitele pohanům věnována jim: židům a dalším národům ze zpohanštělé Galileje a okolí. Slyší hlas Logu, Světla a blahoslavení z nich Jej vidí, ukazuje se těm, kdo jsou čistého srdce; počíná se epifanie Ježíše Božího Syna všem povolaným a vyvoleným. Multis.
Pán našich duší Ježíš jako nový Mojžíš "zaujímá místo na hoře - "učitelském stolci" - a prohlašuje "blahoslavenými" chudé v duchu, plačící, milosrdné, toužící po spravedlnosti, čisté srdcem a pronásledované. Nejedná se o novou ideologii, ale o učení, které pochází shůry a dotýká se lidství, právě toho lidství, které Pán svým vtělením přijal, aby jej spasil. Proto je "horské kázání směřuje do šíře a dáli světa v přítomnosti i budoucnosti" a přece jen je k jeho pochopení a žití nutné následování Ježíše, putování s Ním". Blahoslavenství jsou novým životním programem za osvobození od falešných hodnot světa a otevření se pravým dobrům, přítomným i budoucím. Když totiž Bůh potěšuje, sytí hlad po spravedlnosti, stírá slzy lkajících, znamená to, že kromě citlivé odměny dané každému otevírá nebeské království. "Blahoslavenství jsou přenesením kříže a vzkříšení do každodenní existence učedníků". Odrážejí život Božího Syna, který se nechává pronásledovat, pohrdat až k odsouzení na smrt, aby lidem byla darována spása.
Jeden starověký poustevník praví: "Blahoslavenství jsou dary Boží, které máme učinit velkými jimi samotnými a odměnami, které z nich plynou, totiž nebeským královstvím v budoucím světě, útěcha tady, plnost veškerého dobra a milosrdenství od Boha" až se jednou staneme obrazem Krista na zemi".
Evangelium
o blahoslavenství je
komentováno samotnými dějinami Církve, dějinami křesťanské
svatosti, protože - jak píše svatý Pavel - "ty,
kteří jsou ve světě bezmocní, vyvolil si Bůh, aby zahanbil
mocné, a ty, které má svět za neurozené a méněcenné, dokonce
i ty, kteří nejsou vůbec nic, vyvolil si Bůh, aby zlomil moc
těch, kteří jsou "něco".
Proto se Církev nebojí chudoby, pohrdání a pronásledování
uprostřed společnosti, která je často přitahována materiálním
blahobytem a světskou mocí. Svatý Augustin nám připomíná že
"užitek nepřináší trápení se těmito zly, nýbrž jejich
snášení pro Ježíšovo jméno, a to nejenom s klidem, ale i s
radostí. - S rodící se blažeností trvající na věky.
Když
Ježíš uviděl zástupy, vystoupil na horu, a když se posadil,
přistoupili k němu jeho učedníci. Otevřel ústa a učil je
takto:
"Blahoslavení
chudí v duchu, neboť jejich je nebeské království.
Blahoslavení
plačící, neboť oni budou potěšeni.
Blahoslavení
tiší, neboť oni dostanou zemi za dědictví.
Blahoslavení,
kdo lační a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou
nasyceni.
Blahoslavení
milosrdní, neboť oni dojdou milosrdenství.
Blahoslavení
čistého srdce, neboť oni budou vidět Boha.
Blahoslavení
tvůrci pokoje, neboť oni budou nazváni Božími syny.
Blahoslavení,
kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je nebeské
království.
Blahoslavení
jste, když vás budou kvůli mně tupit, pronásledovat a vylhaně
vám připisovat každou špatnost; radujte se a jásejte, neboť
máte v nebi velkou odměnu."
Svatý otec Benedikt XVI. před Angelus Domini, náměstí svatého Petra Petra ¨30. 1. AD MMXI: http://radiovaticana.cz/clanek.php4?id=14027;
Svatý otec Benedikt XVI.Ježíš Nazaretský, Brno 2007, p. 58, p. 60, p. 97;
Svatý Petr Damašský, in Filocalia, vl. 3, Torino, 1985, p. 79;
Svatý Augustin Aurelius, De sermone Domini in monte, I,5,13)
O. Vladimír Mikulica
MODLITBA PO SVATÉM PŘIJÍMÁNÍ
Tvůj svatostánek,
nyní v době oslav Tvé Epifanie,
zdobí jesličky, v nichž jsi ležel o Svaté noci,
Ježíši v Domě chleba v Betlémě,
nyní v domě Ducha svatého,
jímž je naše tělo
a v jesličkách, kterými je naše duše,
poté, co jsme přijali Tě v Nejsvětějším z nejsvětějších.
Jen pokorným pastýřům
- nyní pastýřům Tvé Církve
- papežům, biskupům, kněžím a Božímu lidu se nyní ukazuješ.
Jen těm, kdo nepropadli ideologii a konzumu
a jsou chudí v duchu.
Slyší Tvé slovo:
"Blahoslavení!"
a přijímají Tě,
jako jsme nyní Tebe přijali:
šťastní – blahoslavení
jako svatí Kašpar, Melichar a Baltazar,
kteří poprvé po svatém Janu u Jordánu
uviděli Tvou Epifanii v domě Chleba,
protože Ti stejně jako zástupy na Hoře
obětovali své dary.
Amen.
