sobota 14. dubna 2018

Utrpení a radost na cestě se zmrtvýchvstalým Ježíšem


KOMENTÁŘ K NEDĚLNÍM TEXTŮM MŠE SVATÉ PODLE MYŠLENEK PAPEŽE BENEDIKTA XVI.











VELIKONOČNÍ NEDĚLE

– DOBA NADĚJE ZAMĚŘENÉ NA JEŽÍŠE VZKŘÍŠENÉHO

A OČEKÁVÁNÍ „PONOŘENÍ“ DO DUCHA OTCE A SYNA






Andělé, kteří učedníkům říkají, aby nehleděli vzhůru, do nebe, ale aby šli do Galileje, a tak se setkali se zmrtvýchvstalým Ježíšem, jsou vyzývání, aby šli na místo, kde předtím Ježíš většinu z nich povolal; tito andělé implicitně vedou následovníky našeho Pána a svědky Jeho vzkříšení k návratu domů, k metanoi vzhledem ke svému původnímu pozemskému povolání, mají znovu přehlédnout místa, kde očekávali slíbeného Mesiáše, a kde se jim dal Ježíš poznat. Nyní zmrtvýchvstalý.

Po tomto návratu domů, kde je čeká náš vzkříšený Pán jsou z Olivetské hory vedeni jeho příkazem do Večeřadla – nového domova – do míst, kde se narodí v Jordáně a na kříži počatá Církev.

Odtud můžeme pochopit texty, které nám o této neděli v Ritu Antiquior i v Misálu Pavla VI. Církev předkládá.
Hovoří o často strastiplném duchovním boji na této zemi nově zrozené Církve.
Vybízejí ke vztahu ke státnímu i rodinnému zřízení v duchu metanoie, obrácení se k životu se zmrtvýchvstalým Božím Synem Ježíšem.

 A rovněž nabízejí apokalyptickou útěchu – zde můžeme sledovat první čtení Liturgie Horarum – první lekce z knihy Apokalypsis svatého Jana.

Pro celé dějiny Církve, včetně nynějších platí tento apokalyptický pohled a jeho rozvíjení prostřednictvím omilostněných světců, mystiků:

Mezi viděními, která měla blahoslavená Kateřina Emmerichová, mají své místo také apokalyptická proroctví o osudu Církve.

„Viděla jsem falešnou církev, do města (Říma) přicházeli bludaři nejrůznějšího typu. ...Místní klérus byl vlažný, viděla jsem velkou temnotu... Zdálo se, že klam se šíří na všechny strany. Celé katolické skupiny byly utiskovány, vyháněny, zbaveny svobody, všude velké utrpení, války a prolévání krve. Divoká a nevzdělaná lůza páchala násilí. Ale to všechno netrvalo dlouho.“

„Viděla jsem jasně bludy, úchylky a nesčetné hříchy lidí. Viděla jsem jejich šílenství a zlobu jejich skutků proti pravdě a proti rozumu. Byli mezi nimi kněží a já jsem s velkou radostí snášela své utrpení, aby se obrátili a polepšili.“

Viděla jsem mnoho pastýřů zapletených do záležitostí nebezpečných pro Církev. Budovali velkou církev, velkou a extravagantní. Do té měli být připuštěni všichni se stejnými právy: evangelíci, katolíci a nejrůznější sekty. Tak měla vzniknout nová Církev,...ale Bůh měl jiné plány. (22. dubna 1823)



LITURGICKÉ ČTENÍ V RITU ANTIQUIOR:

Ve své první epištole představuje svatý Petr křesťanský životní cíl: Křesťan, který zde na zemi putuje do nebeské vlasti, zachovává věrně všechno, co je mu pro tento život uloženo, protože ví, že právě takto se líbí Pánu. Také každá zkouška má svou hodnotu: právě skrze ně se rodíme k věčnému životu. Křesťanský život plně orientovaný k onomu konečnému cílovému triumfu je bojem za uskutečňování a naplnění té postupné obnovy života, onoho vítězství, které jsme již obdrželi v osobě našeho Spasitele. První papež píše: musíme vést dobrý život mezi pohany, aby v den navštívení velebili Boha za dobré skutky, které na nás pozorují. Naše dobré skutky mají umlčet ty, kteří mají svou falešnou svobodu pouze jako zástěru své vnitřní zloby.

V evangeliu podle sepsání svatého Jana nás Pán už připravuje na svůj odchod k Otci. Následovat Božího Syna znamená tedy směřovat k tomu nejlepšímu a nejvznešenějšímu cíli: "Budete plakat a naříkat, a svět se bud radovat, ale váš zármutek se obrátí v radost a tu radost vám nikdo neodejme." Tak nás ujišťuje sám Pán Ježíš. Odříkání v praktickém životě vede k opravdové radosti, zatímco rozmařilost a pohodlí končí v beznadějném věčném zármutku.



LITURGICKÁ ČTENÍ V MISÁLU PAPEŽE PAVLA VI.:

3. neděle velikonoční


V prvním čtení ze Skutků apoštolů svatý Petr podstupuje, podobně jako Ježíš, jak je to zvláště popisováno v evangeliu podle sepsání svatého Jana, své spory s židy, s židovskými autoritami. Je pln – po Letnicích - Ducha svatého, Ducha nebojácnosti a výmluvnosti: 


Petr promluvil k lidu:
   "Bůh Abrahámův, Izákův a Jakubův, Bůh našich praotců oslavil svého služebníka Ježíše, kterého jste vy sice vydali a kterého jste se zřekli před Pilátem, ačkoliv on rozhodl, že ho propustí. Vy jste se zřekli Svatého a Spravedlivého, a vyprosili jste si milost pro vraha. Původce života jste dali zabít, ale Bůh ho vzkřísil z mrtvých, a my jsme toho svědky.
   Já ovšem vím, bratři, že jste to udělali z nevědomosti, a stejně tak i vaši přední muži. Bůh to však dopustil, aby se tak splnilo, co předem oznámil ústy všech svých proroků, že jeho Pomazaný musí trpět. Obraťte se tedy a dejte se na pokání, aby vaše hříchy byly zahlazeny." 



Žalmy se pro katolické křesťany od prvních dnů od Seslání Svatého Ducha stávají modlitbami sjednocujícími s Ježíšem trpícím a zmrtvýchvstalým. Takto dnes o tomto období prorokuje svatý David:


Bože, zastánce mého práva, vyslechni mě, když volám, tys mě v soužení vysvobodil, smiluj se nade mnou a slyš mou prosbu!


Pamatujte: Hospodin vyznamenává svého svatého; Hospodin vyslyší, když k němu zavolám.


Mnoho lidí říká: "Kdo nám ukáže dobro?" Hospodine, ukaž nám svou jasnou tvář!
Usínám klidně, sotva si lehnu, vždyť ty sám, Hospodine, dáváš mi přebývat v bezpečí!  



Nejtěžším bojem, který ovšem křesťany v Církvi a ve světě čeká, je boj proti vlastním hříchům. Takto své diecézany - a posléze všechny křesťany všech dob - připravuje na nejtěžší boj svatý Jan ve své první epištole:

Moje milé děti! Toto vám píšu, abyste nehřešili. Zhřeší-li však někdo, máme přímluvce u Otce: Ježíše Krista spravedlivého. On je smírnou obětí za naše hříchy, a nejen za naše, ale i za hříchy celého světa.    Podle toho víme, že jsme ho poznali, když zachováváme jeho přikázání. Kdo tvrdí: "Znám ho", ale jeho přikázání nezachovává, je lhář a není v něm pravda. Kdo však jeho slovo zachovává, v tom je Boží láska opravdu přivedena k dokonalosti.



Tuto třetí neděli velikonoční, řekl před několika lety Svatý otec Benedikt XVI., se v evangeliu svatého Lukáše představuje zmrtvýchvstalý Ježíš uprostřed učedníků, kteří se kvůli pochybám a strachu domnívají, že vidí ducha.

P: Romano Guardini píše: „Pán se proměnil. Už nežije jako dříve. Jeho existence je nepochopitelná. Přece však tělesná. Obsahuje veškerý jeho život, prožitý úděl, umučení a smrt. Všechno je realita. Je to sice změněná, ale stále hmatatelná realita“ Poněvadž vzkříšení neodstraňuje stopy po ukřižování, ukazuje Ježíš apoštolům ruce a nohy, a aby je přesvědčil, žádá si dokonce něco k jídlu. Učedníci mu tedy „podali kus pečené ryby. On si vzal a před nimi pojedl“. Svatý Řehoř Veliký komentuje: „ryba pečená na ohni nemá poukazovat na nic jiného než na utrpení Ježíše, Prostředníka mezi Bohem a lidmi. On se totiž sklonil k tomu, aby se skryl ve vodách lidského rodu, nechal se chytit do léčky naší smrti a byl jakoby vystaven ohni skrze bolesti, které podstoupil během umučení“.

Díky těmto velmi realistickým stopám učedníci překonali počáteční pochybnost a otevírají se daru víry; a tato víra jim umožní pochopit to, co bylo o Ježíši psáno „v Mojžíšově Zákoně, Prorocích a Žalmech“. Čteme totiž, že Ježíš „jim otevřel mysl, aby rozuměli Písmu. Řekl jim: «Tak je psáno: Kristus bude trpět a třetího dne vstal z mrtvých a v jeho jménu bude hlásáno pokání…, aby všem byly odpuštěny hříchy. Vy jste toho svědky»“. Spasitel nás ujišťuje o své reálné přítomnosti mezi námi skrze Slovo a Nejsvětější Eucharistii. Jako tedy učedníci z Emauz poznali Ježíše v lámání chleba, tak se také my setkáváme s Pánem ve slavení mše svaté. V této souvislosti pak svatý Tomáš Akvinský vysvětluje, že „je podle víry nezbytné poznávat, že v této svátosti je přítomen celý Kristus, protože božství nikdy neopustilo tělo, které přijalo“.





   Dva učedníci vypravovali, co se jim přihodilo na cestě a jak Ježíše poznali při lámání chleba.    Když o tom mluvili, stál on sám uprostřed nich a řekl jim: "Pokoj vám!" Zděsili se a ve strachu se domnívali, že vidí ducha. Řekl jim: "Proč jste rozrušeni a proč vám v mysli vyvstávají pochybnosti? Podívejte se na mé ruce a na mé nohy: vždyť jsem to já sám! Dotkněte se mě a přesvědčte se: duch přece nemá maso a kosti, jak to vidíte na mně." A po těch slovech jim ukázal ruce a nohy.    Pro samou radost však tomu pořád ještě nemohli věřit a jen se divili. Proto se jich zeptal: "Máte tady něco k jídlu?" Podali mu kus pečené ryby. Vzal si a před nimi pojedl.    Dále jim řekl: "To je smysl mých slov, která jsem k vám mluvil, když jsem ještě byl s vámi: že se musí naplnit všechno, co je o mně psáno v Mojžíšově Zákoně, v Prorocích i v Žalmech." Tehdy jim otevřel mysl, aby rozuměli Písmu.    Řekl jim: "Tak je psáno: Kristus bude trpět a třetího dne vstane z mrtvých a v jeho jménu bude hlásáno obrácení, aby všem národům, počínajíc od Jeruzaléma, byly odpuštěny hříchy. Vy jste toho svědky." 


O. Romano Guardini, Il Signore. Meditazioni sulla persona a vita di N.S. Gesu Cristo, Milano 1949, 433;
Svatý Řehoř Veliký, Homilia in Evangangelium, XXIV, 5;
Svatý Tomáš Akvinský,ST, III, q.76, a.1)

Otec Vladimír Mikulica



MODLITBA PO SVATÉM PŘIJÍMÁNÍ


První pomluva,

podnícená diabolem, vidlicovitě rozdělujícím pravdu,

beroucím na sebe podobu anděla pravdy,

zazněla, Ježíši povzbuzující čtyřicet dní po svém zmrtvýchvstání

své - v duši i společensky - satanem pronásledované učedníky;

první pomluva zazněla nad Tvým prázdným hrobem:

„Řekněte, že jeho učedníci tělo ukradli!“

Další pomluvy následovaly.

Pro Tvé věřící věrné nastala doba pronásledování,

která bude trvat „až do konce světa“.

Až do konce tohoto světa se budou mocnosti temna namáhat:

lhát, pomlouvat, svádět, vysmívat se Tvému zmrtvýchvstání

a Tvé Církvi, střežící tento poklad víry

ve Tvou přítomnost v této chvíli svatého přijímání

a po celou dobu, kdy je ve svatostánku, v ciboriu, v ostensoriu

Tvé tělo uchováváno,

aby nám bylo – víra v Tebe – nejmocnější ochranou proti útokům

na katolickou víru.


Amen.




Vzestup a pád genetického inženýrství

Diptych, jímž vyjadřuje svatý evangelista Lukáš metexis, spojení Starého a Nového zákona na počátku evangelia Ježíše Krista, kt...