pondělí 3. února 2020

“Hromnice”




je lidový název pro třetí nejdůležitější a závěrečný svátek vánočního období církevního roku. Patrně se jedná zároveň o nejstarší, nejdříve slavený, svátek k uctění Panny Marie, o “Hromnicích”, jejího očišťování v chrámě čtyřicet dní od narození Ježíška.

Na Západě se ovšem s tímto svátkem v římské liturgii setkáváme až za papeže Sergeje I. v VI. století, do západní a severní Evropy se rozšířil až o sto i dvě stě let později. Zde zpočátku bylo slaveno obětování Ježíše Krista, později převládl původní mariánský charakter slavnosti, tak jak jej v počátcích posvátné Tradice popisuje evangelium podle sepsání svatého Lukáše.

Slavnostní procesí začala na Západě koncem VII. století. Podle svědectví svatého Bedy Ctihodného se nesly v průvodu hořící svíce. Žehnání těchto svící je doloženo až ze XII. století. Těmto požehnaným svícím se připisovala velká moc proti zlým silám, zvláště proti bouřím a epidemiím a rozsvěcovaly se u lůžka umírajícího. Tyto svíce pak daly svátku také další lidový název “Hromnice”.

Dnes bychom měli s posvátnou úctou odnášet tyto požehnané svíce z letošní nedělní mše svaté, dát je na posvátné místo v bytě, v domě a zapalovat je pokaždé, když nás ohrožuje moc, přesahující síla stvořené přírody. Jsme tím vedeni k pokoře a současně ke společné modlitbě, kdy se před svící, rozžatou před křížem či před obrazem Panny Marie s Ježíškem v duchu svátku “Hromnic” modlíme společně za ochranu pro své duše, za bližní a za své domovy a rodiny, kdykoli nastává situace, která by mohla vést k neštěstí pro duši či tělo, pro církevní obec, pro Tělo Ježíše Krista.

O. Vladimír Mikulica

KOMENTÁŘ K NEDĚLNÍM TEXTŮM MŠE SVATÉ PODLE MYŠLENEK PAPEŽE BENEDIKTA XVI.

Ježíš – nepřítel lenosti: nebe pro horlivé dělníky na vinici Církve 25. neděle v mezidobí Hledání Boha je cesta ke spáse. Kdo hledá ...