pátek 21. února 2020

KOMENTÁŘ K NEDĚLNÍM TEXTŮM MŠE SVATÉ PODLE MYŠLENEK PAPEŽE BENEDIKTA XVI.



Epifanie svatosti Ježíše Krista – láska k Otci a k bližním


Poslední neděli před Popeleční středou – Padesát dní před velikonočními slavnostmi (Dominica Quinquagesima) vrcholí Epifanie – odhalování tajemství Ježíšova ve chvíli, kdy – v úryvku z Horského kázání z evangelia podle sepsání svatého Matouše – Ježíš, v němž jeho současníci, jak jsme o tom rozjímali od slavnosti Epifanie, poznávají Božího Syna. O této neděli ukládá přikázání lásky:

   Slyšeli jste, že bylo řečeno: 'Miluj svého bližního' a měj v nenávisti svého nepřítele. Ale já vám říkám: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují. Tak budete syny svého nebeského Otce, neboť on dává vycházet svému slunci pro zlé i pro dobré a sesílá déšť spravedlivým i nespravedlivým. 

Svatý Otec Benedikt XVI. odkrývá zdroj a sílu, která dává věřícímu schopnost milovat více, než by byl přirozeně schopen, naplňovat nadpřirozeným způsobem Ježíšovo přikázání lásky k nepřátelům.

V jedné ze svých promluv uvádí, že pro název své postsynodální apoštolské exhortace - Sacramentum caritatis – se nechal inspirovat krásnou definici Nejsvětější přítomnosti Ježíše v tajemství Eucharistie, jak ji vyjádřil svatý Tomáš Akvinský. Označuje ji jako “svátost lásky”.
Ano, v Nejsvětější svátosti nám Kristus chtěl darovat svou lásku, která jej přivedla k oběti svého života na kříži pro nás. Při Poslední večeři, když umyl nohy svým učedníkům, nám Ježíš nechal přikázání lásky: “Jako jsem já miloval vás, tak se navzájem milujte i vy”. Ale poněvadž je to možné pouze tehdy, zůstaneme-li ve spojení s Ním, jako ratolesti na vinném kmeni, rozhodl se On sám, že zůstane mezi námi...

A to se, jak dále uvádí papež Benedikt XVI. uskutečňuje v tajemství, které je Svaté svatých.
Tak můžeme zůstávat my v Něm. Když se tedy ve víře sytíme jeho Tělem a jeho Krví, může jeho láska přecházet do nás a učinit nás schopnými vydat vlastní život za bratry. Odtud pramení křesťanská radost, radost lásky.


(Svatý Otec Benedikt XVI. před modlitbou Angelus Domini na náměstí svatého Petra 18. 3. AD MMVII; https://www.radiovaticana.cz/clanek.php?id=7461;
(srov. Summa Theol.., III,q.73,a.3,ad 3)


O. Vladimír Mikulica

MODLITBA PO SVATÉM PŘIJÍMÁNÍ


Byl celý Tvůj život, Ježíši na Qaranténě,
postem,
odříkáním a obětí?
Musel jsi trávit dlouhé noci v modlitbách, 
dny v přijímání nemocných, posedlých a hříšných?
Byl Tvůj život tří let s apoštoly utrpením snášení se s těmi, 
kdo Tě nechápali, zatěžovali svými nedokonalostmi a hříchy?
Musels vždy "nabrat sil", abys miloval?
Nikoli: Z nás jsi měl utrpení, smrt a bolest nad našimi hříchy,
jak vyzpívává svatý Augustín chválu na Tvé lidství;
z Božství  Nejsvětější Trojice máš  a měl jsi před věky
nesmírný "půst":
všeobjímající lásku, radostnou ochotu k oběti, netušenou sílu k postu.
Ďábel Tě na Qaranténě nepřekvapil,
nebyl jsi zaskočen a nepřipraven:
jsi Boží Syn.
Nás jsi ve svatém křtu učinil Božími syny.
S lehkostí - Tobě, vlastnímu Božímu Synu vlastní -
můžeme my, přijaté děti Boží,
kráčet postní dobou slzavého pozemského období šťastni:
jen ve stálém  spojení s Tebou 
si osvojíme onu lehkost duchovního boje:
radostně se obětovat pro Tebe, pro Tvé království, pro Tvou Církev, 
a tak pro bližní a pro záchranu jinak nezachránitelného světa blahobytu, peněz a korupce duše i těla;
milovat, jako jsi miloval Ty - Tebe a Církev  až k mučednické smrti:
vstoupit do svatopostní doby Tvé Církve před svatbou.
A nyní, po svatém přijímání, když jsi jako ženich se svou Církví, 
když jsi vstoupil do mé duše,
nastává vrchol svatební hostiny.
Má duše je zalita nestvořeným světlem Tvé lásky,
která se v Nazaretě vtělila, 
v Betlémě narodila, 
na Golgotě obětovala,
abych celý svůj život zasvětil jedinému:
"ad agonem" - duchovnímu boji - o Tvou lásku!
Amen.