neděle 19. ledna 2020

Proč stavíme betlémy?





Je potěšitelný trend, že se v naší zemi opět o Váncích začínají šířit betlémské jesličky. – Obnova nastává po době pronásledování, kdy je ani nebylo možné koupit v obchodě a kdy z mnohých našich domácností vymizely a zůstal jen méně křesťanský symbol: vánoční stromek, v době ateizace dokonce i bez hvězdy na vrcholu, místo ní bývala „špička“.

Když projíždíme v této době naším venkovem i našimi městy, tak můžeme betlémy rok od roku více vidět na různých místech: na návsi, na náměstí, v kapličce, která byla dříve zpustošená, uvnitř dřevěných čekáren autobusových zastávek, před kostelem, před místní kaplí i na zahradách u domů...

V posledních letech dokonce - a možná to je spojené s hnutím, které původně nevzniklo mezi věřícími: „Zachraňte Ježíška!“ - je poznat obnova nezkomercionalizovaných „vánoc“, poté, co „vánoce“ chtěla nahradit nyní dehonestovaná postava svatého Mikuláše („santa klaus“, nahrazující pohanského „dědu mráze“. Vypadá to, že i s amerikanizací Vánoc se nakonec čestně vyrovnáme.

Ještě zbývá podobně „vysvětlit“ obchodníkům a stoupencům byznysu, že vánoční koledy vůbec nepatří do Adventní, pro ně „tržní doby“ doby, že máme stejně krásné písně, jako jsou naše koledy i pro Advent: nádherné staročeské roráty, které by měly znít při nehorečnatém nakupování a hlavně, že betlémy se sice mají stavět v Adventu, ale nikoli s figurkami.

V domácnostech býval zvyk, že betlém se stavěl v poslední adventní den, na Štědrý den, v Itálii je již tradicí, že o třetí adventní neděli žehná papež figurku malého Ježíška, kterou mají děti, které se v ten den shromáždí v desetitisícovém počtu na Svatopetrském náměstí ve Vatikáně ve svých rukou, a ve chvíli žehnání ji všechny pozvednou. Tato figurka se pak vkládá po první vánoční mši svaté, která se slouží ke cti Narození Ježíše Krista. Ostatní figurky se obvykle vkládají a umísťuji během Štědrého dne.

Z neznalosti církevního roku a posvátné liturgie se často stavění betlémů po době pronásledování začínalo na začátku Adventu a betlém se „náhle“ sklízel po slavnosti Epifanie, lidově Třech králů.
Přitom platí i pro betlémy, které jsou u hlavního oltáře v kostelích (kde by správně neměly být), že mohou zůstat až do svátku Uvedení Páně do chrámu, lidově „Hromnic“. Stejně i koledy se zpívají do „Hromnic“, protože právě od betléma (který není vpředu v kostele) v některých krajích vychází průvod s nově posvěcenými hromničkami „do kostela“, k hlavnímu oltáři.
Tím spíše betlémy, které jsou buď mimo kostel, před ním, nebo na návsích, náměstích a v domácnostech, ve společenských místnostech platí, že mají zůstávat až do konce, „do Hromnic“.


O. Vladimír Mikulica


KOMENTÁŘ K NEDĚLNÍM TEXTŮM MŠE SVATÉ PODLE MYŠLENEK PAPEŽE BENEDIKTA XVI.

Theoreia Boží konspirace 14. neděle v cyklu A Poté, co Ježíš poučoval své apoštoly, které vyslali, svých Dvanáct, ab...