sobota 25. ledna 2020

KOMENTÁŘ K NEDĚLNÍM TEXTŮM MŠE SVATÉ PODLE MYŠLENEK PAPEŽE BENEDIKTA XVI.




3. NEDĚLE PO EPIFANII JEŽÍŠE KRISTA


Epifanie Ježíše Krista apoštolům


Svatý Matouš začíná v dnešním úryvku evangelia líčit počátek veřejného poslání našeho Spasitele Ježíše Krista. Tak je hlásáno Božího království. Ježíš Kristus uzdravuje nemocné a při tom svým slovem přivádí k poznání, že On je Boží Syn, že přišel uzdravit nejtěžší nemoc: hřích, a tak přinést Boží, Nebeské království. Ježíš tím potvrzuje, že se Jeho Království přiblížilo, přišlo mezi nás a chce vstoupit i do lidských srdcí, jak zaznívá při prvním vyučování na Hoře blahoslavenství. Boží moudrost, Ježíš začíná kázat v Galileji, kraji, kde vyrostl, v „periferním“ regionu ve srovnání s centrem židovského národa, kterým bylo Judsko a Jeruzalém.
Prorok Izajáš předpovídá, že izraelská zpohanštělá Galilea, území, které si nárokovaly dříve kmeny synů Jakuba-Izraele Zabulon a Neftali, v mesiánské době uvidí Boží slávu; „doxa tou Theou“ se rozzáří na svatbě v Káni Galilejské, v nazaretské synagoze,...její světlo, nestvořené světlo, začne zalévat duše obou dvojic bratří, kteří jako první na počátku Ježíšova veřejného působení uslyší: "Pojď za mnou!". Jejich prostřednictvím lid ponořený do temnoty, spatří veliké světlo, světlo Mesiáše, Ježíše z Nazareta, začne i je prozařovat světlo jeho Evangelia:

V první době ponížil Hospodin zemi Zabulon a zemi Neftali, v poslední době však oslaví Mořskou cestu, kraj za Jordánem, Galileu pohanů.
Lid, který chodil ve tmě, vidí veliké světlo, obyvatelům temné země vzchází světlo. Dáváš mnoho jásotu, zvětšuješ radost; veselí se před tebou, jako se jásá o žních, jako plesají ti, kdo se dělí o kořist.
Neboť jařmo, které ho tížilo, hůl na jeho šíji a bodec jeho otrokáře jsi zlomil jako za midjanských dnů.
Král lidu, který chodil ve tmě, jak prorokoval svatý Izajáš, David, věří jako pomazaný - mesiáš, že uvidí blaho od Hospodina v zemi živých! Jeho víra se naplnila, jak dosvědčuje i svatý Petr v Letničním kázání o Bílé sobotě, při sestoupení Ježíše Božího Syna do lůna Abrahámova.
V té chvíli plně uviděl světlo, o němž dnes zpívá - Hospodin je mé světlo a má spása: Uviděl Světlo světa, svého Spasitele.
Hospodin je mé světlo a má spása, koho bych se bál? Hospodin je záštita mého života, před kým bych se třásl?
Jedno od Hospodina žádám a po tom toužím: abych směl přebývat v Hospodinově domě po všechny dny svého života, abych požíval Hospodinovy něhy a patřil na jeho chrám.
Věřím, že uvidím blaho od Hospodina v zemi živých! Důvěřuj v Hospodina, bud' silný, ať se vzmuží tvé srdce, doufej v Hospodina!
Slovo o světle, je slovo o evangeliu. Ježíš, Světlo světa přináší Boží království těm, kdo se obrátí ke světlu. Termín „evangelium“ užívali v Ježíšově době římští císařové k označení svých vlastních deklarací. Ty byly bez ohledu na jejich obsah nazývány „dobrými zprávami“, zvěstmi spásy, protože císař byl považován za pána světa a každý jeho edikt za nositele dobra. Použití tohoto slova k označení Ježíšova kázání v sobě proto obsahovalo silně kritický důraz, jakoby se řeklo: Bůh, nikoli císař, je Pánem světa, a pravé evangelium je Ježíšovo.
Podobně mohou do stranictví v samotném hlásání evangelia Ježíšova upadnout v Církvi ti, kdo by sebe stavěli nad Ježíše.
Svatý Apoštol varuje v prvním listu Korinťanům: 
    Napomínám vás, bratři, jménem našeho Pána Ježíše Krista:
Buďte všichni zajedno a ať nejsou mezi vámi roztržky. Stejně usuzujte a stejně smýšlejte.
Lidé z Chloina domu mi totiž o vás oznámili, moji bratři, že se mezi sebou hádáte. Mluvím o tom, že každý z vás říká něco jiného : "Já držím s Pavlem!", "já zase s Apollem!", "a já s Petrem!", "já s Kristem!"
Je Kristus rozdělen? Copak byl za vás ukřižován Pavel? Nebo jste byli ve jménu Pavlově pokřtěni?
Neposlal mě totiž Kristus křtít, ale kázat radostnou zvěst, a to ne nějakou slovní moudrostí, aby Kristův kříž nebyl zbaven působivosti.
Dobrou zprávu“, kterou hlásá Ježíš, On sám shrnuje slov: „Království Boží„ nebo království nebeské se přiblížilo“. Co znamená tento výraz? Nevztahuje se na pozemské království vymezené v prostoru a čase, ale oznamuje, že Bůh je tím, kdo kraluje, že Bůh je Pánem a jeho vláda je přítomnou, aktuální a právě se začíná plně uskutečňovat.. Novostí poselství našeho Spasitele je tedy to, že v Něm přichází Bůh, kraluje nyní uprostřed nás.To na počátku Ježíšovy veřejné činnosti dokazují zázraky a uzdravení, která koná. Bůh kraluje ve světě prostřednictvím svého Syna, jenž se stal člověkem, a silou Ducha svatého, jenž je nazván prstem Božím“. Kam přijde Ježíš, tam Duch svatý uděluje život a lidé jsou uzdraveni z nemocí těla i ducha. Panování Boha se tedy zjevuje v celkovém uzdravení člověka. Ježíš tak zjevuje pravou tvář Boha, blízkého Boha, plného milosrdenství vůči každé lidské bytosti; Boha, který nás obdarovává životem v hojnosti, svým vlastním životem. Království Boží je tedy životem, který se osvědčuje ve smrti: aby se tak stalo, musí zazářit světlo Ježíšovy pravdy v mezi lidmi oddanými lži, vstoupit do temnoty našich hříchů, světlem pravdy, nevědomostí zotročeného člověka osvobodit poznáním evangelia.
Proto svatý Matouš v dnešním úryvku nedělního evangelia představuje svatého Jana Křtitele jako předchůdce apoštolů – křitelů a především v něm ukazuje prorockého předoznamovatele smrti a zmrtvýchvstání našeho Vykupitele z moci každé Herodiady, Salome a Heroda – i satana samotného.

Když Ježíš uslyšel, že byl Jan Křtitel uvězněn, odebral se do Galileje. Opustil Nazaret, šel a usadil se v Kafarnau při moři v území Zabulonově a Neftalimově, aby se naplnilo, co bylo řečeno ústy proroka Izaiáše:
'Země Zabulonova a země Neftalimova, u moře, za Jordánem, Galilea pohanská, lid, který žil v temnotě, uviděl veliké světlo; světlo vzešlo těm, kdo sídlili v krajině stínu smrti.'
Srovn.: Svatý otec Benedikt XVI. před Angelus Domini, nám. svatého Petra 27. 1. AD MMVIII http://radiovaticana.cz/clanek.php4“id=9005)

O. Vladimí Mikulcar





KOMENTÁŘ K NEDĚLNÍM TEXTŮM MŠE SVATÉ PODLE MYŠLENEK PAPEŽE BENEDIKTA XVI.

Epifanie svatosti Ježíše Krista – láska k Otci a k bližním Poslední neděli před Popeleční středou – Padesát dní před velikonočním...